Na tuto stránku napište jakékoliv připomínky, které jste doposud neuplatnili v na jiných místech této aplikace. Může se jednat i o nejrůznější problémy, na které jste při studiu metropolitního plánu narazili. Například nalezené logické nesrovnalosti v definovaných regulacích. Důležité je i zapsat problémy s pochopitelností a čitelností plánu.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
Příklad připomínky 7a. si můžete prohlédnout zde
Pro koho je plán tvořen?
Pavel Charvát:Za skoro jediné pozitivum považuji to, že občané Prahy 6 dostali možnost se k plánu vyjádřit.
Teď k zásadním nedostatkům.
Plán tak velkého města je tvořen se se snahou určovat regulativy do nejmenších detailů s minimálním prostorem pro místní samosprávy a občany. To vytváří matoucí obraz plný barevných a šrafovaných ploch, čar, teček, koleček, které se překrývají a ve kterých je obtížné se orientovat. Navíc obsahuje řadu chyb a nepřesností, nefungují logické vazby. Plán je rozparcelován na relativně malé lokality, což je z určitého pohledu asi správně, ale zcela chybí vzájemné vazby mezi lokalitami a to jak větší projekty ovlivňují široké okolí. Zejména jsou tyto vazby důležité pro komentování dopravní infrastruktury. Samostatnou kapitolou jsou bílé, tedy zastavěné části, kde se o budoucích záměrech nedozvídáme nic. Čitelnost plánu je velmi omezená a časově náročná. Proto bude připomínek méně, než by mohlo být.
Daleko zásadnější problém jsou ale chybějící informace. Plán je zjevně částí balíku dokumentů, které k dispozici nejsou. Aby bylo možné se k plánu opravdu kvalifikovaně vyjádřit, chybí zadání, chybí koncepce rozvoje Prahy a chybí alespoň priority pro realizaci plánu. Veřejně prospěšné stavby za priority nepovažuji už jenom proto, kolik jich je. A chybí jasná informace, pro koho je plán určen.
Začnu tím "pro koho". V plánu je velké množství návrhů na veřejně prospěšné stavby. Řada z nich dává smysl, ale víc jich je rozporuplných nebo přímo nesmyslných. Jako příklad jedna z velkých megalománií - paralelní rozjezdová a vzletová dráha na letišti Václava Havla. V roce 2017 bylo odbaveno rekordních 15 miliónů cestujících. Kdo je ta veřejnost, které prospěje druhá dráha a další zvyšování počtu cestujících? Pokud jsou veřejností občané Prahy, nevidím jediný pozitivní přínos projektu a naopak řadu negativních dopadů. Pokud jsou veřejností majitelé letiště, pozemků okolo a stavební firmy, pak se samozřejmě jedná o VPS. Zastupitelé Prahy nebo autoři zadání plánu by u všech veřejně prospěšných staveb měli s občany projednat zdůvodnění prospěšnosti a přesvědčit je, nebo se záměrů vzdát. Možná tady je prostor pro referendum jako nástroj rozhodování.
Co myslím chybějící koncepcí. Plán by měl být tvořen s jasným záměrem a z něj se odvíjející jasnou koncepcí. Textová část plánu má proklamativní charakter a v podstatě neobsahuje fakta. Z plánu není jasné, kam Praha směřuje. Chceme dál neomezeně zvyšovat rozlohy kancelářských a komerčních center, počty turistů, dopravní zatížení a zastavět každou volnou plochu, nebo chceme začít tohle regulovat a držet se spíš "udržitelného" rozvoje preferujícího zájmy občanů? Nikde takové konstatování nevidím a plán nevnímám jako upřednostňování občanů. Osobně si myslím, že už jsme ve fázi, kdybychom měli začít regulovat. Řada velkých evropských měst už na to přišla.
Jeden ze základních rysů plánu je zjevná víra, že další a další dopravní stavby vyřeší situaci Prahy v automobilové dopravě. To ale nepočítá vůbec s neustále rostoucím počtem aut denně mířících do Prahy za prací, za nákupy atd. Koncepční řešení jednoznačně postrádám a opět by s ním občané měli být seznámeni, pokud jsou cílovou veřejností.
A s tím souvisí priority dalšího postupu. A i tady mě vadí především dopravní infrastruktura. Musí být jasně řečeno, který typ dopravy Praha do budoucna upřednostňuje. Podle toho by pak měly být časově realizovány dopravní stavby, jinak vznikne jen další chaos. Je jasné, že nelze realizovat všechny najednou a pokud nebude výstavba postupovat systematicky, výsledkem budou neefektivně prostavěné miliardy. Já jednoznačně doporučuji veřejnou dopravu. Proto je třeba konečně začít s dlouho diskutovanými projekty jako vlakové spojení na Kladno a na letiště. Je třeba urychleně začít s budováním záchytných parkovišť a jejich napojením na PID. A je třeba konečně dokončit SZ obchvat Prahy. A ne utrácet peníze na nesmyslné projekty typu veleslavínská estakáda, které nic neřeší a jenom zhorší situaci obyvatel Prahy 6. Velmi doporučuji i jednání s městy a obcemi v okolí Prahy, ze kterých jejich občané do Prahy denně dojíždí. Řada z nich má funkční spojení veřejnou dopravou. Když povolili prakticky neřízený rozvoj satelitních městeček, mohli by pro své občany stavět záchytná parkoviště přímo u nich.
Poslední věc, kterou by podle mne měli občané znát, souvisí podle mne také s realizací. Praha by měla zveřejnit už v této fázi, které projekty bude realizovat jako zadavatel formou výběrových řízení a které projekty jsou čistě soukromé a to zejména u veřejně prospěšných staveb. Pokud bude jakákoliv VPS realizována jako čistě soukromý projekt, zcela to ztrácí smysl a zpochybňuje projekt jako takový, protože občané Prahy z takového projektu objektivně nic mít nebudou. Naopak to ukazuje na potenciální korupční jednání. Zrovna u druhé plochy letiště Václava Havla se tato otázka nabízí. Transparentnost odstraní spoustu třecích ploch a dohadů.
Vedle plánu by mne zajímaly i záměry města a jeho částí v oblasti oprav. Řada objektů nebo částí infrastruktury je ve špatném až havarijním stavu. Porovnání s ambiciózními stavebními projekty by to určitě bylo zajímavé.
Nepřehlednost
Pavel Charvát:Plán je nepřehledný mimo jiné vzhledem k velkému množství barevných šrafovaných ploch. Viz moje předchozí poznámky. Určitě by aspoň mírně pomohlo, kdyby z plánu byly odstraněny transformační plochy, VPS nebo rozvojové plochy, které už byly realizované jako stavby. Například trasa metra z Dejvické do Motola, trať Kralupy nad Vltavou Praha a najdou se i další.
Naprostá nejednoznačnost, protichůdnost, zmatečnost. Pro zákonné rozhodování nepoužitelné
Senka Příhodová:Zcela se ztotožňuji s komentářem kolegy architekta Dana Hodka a dovoluji si citovat:
Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládáí s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy pro kterou regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regultivy plochy na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o managment města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí.Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkrurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.
Nepřehlednost plánu, těžká orientace, nejednoznačnost, protichůdnost a zmatečnost, chybějící adresát a upozadění zájmů občanů..
Michal Gajdzica:MPP je nepřehledný těžce se v něm orientuje, je na mnoha místech nejednoznačný anebo protichůdný a zmatečnný. MPP chybí zadání (co je objednávka pro jeho vytvoření), projevuje se v něm chybějící koncepce rozvoje Prahy a priority pro realizaci plánu, často v něm chybí vzájemné vazby. Současně není jasný adresát plánu, absenntuje v něm diskuse s cílovými uživateli veřejně-prospěšných staveb, zájmy občanů jsou upozaďovány. Situace Prahy vyvolává potřebu regulace po vzoru velkých evropských měst. V MPP se projevuje nejasná preference upřednostnovaného módu dopravy. Je žádoucí aby byly zveřejněny projekty kde Praha bude vystupovat jako zadavatel.
Finální shrnutí
Michal Gajdzica:Shrnutí pro uzavření komentářů.
Finální shrnutí
Michal Gajdzica:Konečné shrnutí připomínek k celé lokalitě.
Nepřehlednost plánu, těžká orientace, nejednoznačnost, protichůdnost a zmatečnost, chybějící adresát a upozadění zájmů občanů.
Michal Gajdzica:MPP je nepřehledný těžce se v něm orientuje, je na mnoha místech nejednoznačný anebo protichůdný a zmatečnný. MPP chybí zadání (co je objednávka pro jeho vytvoření), projevuje se v něm chybějící koncepce rozvoje Prahy a priority pro realizaci plánu, často v něm chybí vzájemné vazby. Současně není jasný adresát plánu, absenntuje v něm diskuse s cílovými uživateli veřejně-prospěšných staveb, zájmy občanů jsou upozaďovány. Situace Prahy vyvolává potřebu regulace po vzoru velkých evropských měst. V MPP se projevuje nejasná preference upřednostnovaného módu dopravy. Je žádoucí aby byly zveřejněny projekty kde Praha bude vystupovat jako zadavatel.