Odpovědi se shodují na zeleni obecně a blízkosti Šárky speciálně.
Intentzity dopravy - Evropská, Vokovická. Chybějící lokální centrum v západní části - viz 1f, jež by mělo vzniknout na základě územní studie. Nová výstavba - administrativní (AFI) i pro dopravu (P+R Tobrucká, točny autobusu).
Zeleň, i kvůli tlumení vlivů dopravy.
Viz 1f.
Odpovědi se shodují na tom, že území, které bylo vymezeno jako jedna, protože obsahuje stejný typ zástavby, nefunguje a není vnímáno jako jeden celek. Východní část území přirozeně spáduje k OC Šárka a stanici metra Bořislavka, Západní část území k stanici metra Veleslavín. Území okolo stanice metra Veleslavín je vnímáno jako nedokončené a zasluhující územní studii. Problematické ale je, že se nachází ve třech různých lokalitách. Prostor okolo tramvajové smyčky kreslený jako bílé (skryté) rozvojové území (proluka?) je pak možno chápat i jako zeleň ve volné zástavbě, nebo i součást parkových ploch sousedních sadů, které už jsou v lokalitě Šárka.
Viz 2b.
V území se nachází místa, která nejsou vymezena jako park ve volné zástavbě, ač jsou místními tak vnímána. Jsou zpravidla zakreslena bíle, tedy jako zastavěné plochy. Jedná se tedy o skrytý rozvoj, který je logický u jednoznačných jednotlivých proluk, ale nanejvýš diskutabilní na sídlišti.
Jako veřejné prostranství je v lokalitě vymezena Evropská, ale život se nesoustřeďuje na ní rovnoměrně, ale bodově v místech dopravních uzlů a vybavenosti. Tyto uzly by potřebovaly kultivovat.
A) V otázce je diskutována aplikace výškové regulace v blízkosti parku ve volné zástavbě, metropolitní třídy v kontextu výškové kategorie 21 (tj. 13 - 21) a nejednoznačností, které MPP v této oblasti přináší a která vede k diametrálně odlišné regulaci. Regulace 21 u místních třinácti podlažních domů působí nepřiměřeně, případně nesrozumitelně.
B) V otázce je řešena plocha skrytého rozvoje na pozemku 1271/1, kde by z důvodu výskytu zvláště chráněných živočichů měla být zachována zeleň (nezastavěné území). Případně z důvodu nevhodného dopravního napojení a horizontu Šárky redukována podlažnost ze 4 na 2. Tuto připomínky napsali, či se k ní připojili: Spolek pro Červený Vrch (26 členů), Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Červený Vrch – Praha 6 (63 členů), SVJ Tibetská 806 (152 spolumajitelů), Společenství vlastníků pro dům č.p. 807 (128 spolumajitelů) + jednotlivci (4) = celkem 369 majitelů + 4 místní občané
Obecná poznámka, že MPP upřednoštuje IAD před bezmotorovou dopravou.
Viz 1f.
V odpovědích je zachycen nesouhlas s rozšířením letiště, novým silničním propojením s Petřinami (kvůli zatížení Vokovické). Je zde hlas proti P+R Tobrucká, které navíc v MPP asi není zachyceno. Dále v MPP chybí bezmotorová dporava, např. dle generelu Prahy 6 - např. lávka přes Horoměřickou.
V plánu chybí vymezení i stávající občanské vybavenosti.
Hrubší měřítko MPP způsobuje, že na plno místech není fixována zeleň a někde jsou i zelená místa vedena jako již zastavěná.
Metoda MPP vede k tomu, že chybí a nejsou řešeny vazby a souvislosti mezi jednotlivými lokalitami.
SKRYTÝ ROZVOJ PLOŠNÝ
V území se nachází dvě větší plochy “skrytého rozvoje.” Jedna u zahrádkové kolonie, která z mnoha důvodů není vhodná k zástavbě. Blíže jde o západní část pozemku 1271/1.
Zde by z důvodu výskytu zvláště chráněných živočichů (i dle rozhodnutí CHKO Český kras) měla být zachována v jeho západní části zeleň (nezastavěné území). Tj. Západní část pozemku parc.č.1271/1 změnit z funkčního využití O na zeleň.
Pokud se MČ Praha 6 neztotožní se změnou funkčního využití, tak je požadováno sjednotit max. podlažnost pozemku na 2. Navržená podlažnost 4 v západní části pozemku je z důvodu velmi problematického dopravního napojení, horizontu Šárky, ochrany místní přírody a poloviční podlažnost východní části pozemku naprosto neakceptovatelná. Tj. podlažnost západní část pozemku parc.č.1271/1 snížit ze 4 na 2.
Tuto připomínky napsali, či se k ní připojili: Spolek pro Červený Vrch (26 členů), Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Červený Vrch – Praha 6 (63 členů), SVJ Tibetská 806 (152 spolumajitelů), Společenství vlastníků pro dům č.p. 807 (128 spolumajitelů) + jednotlivci (4) = celkem 369 majitelů a 4 místní občané.
Druhá plocha se nachází na sever od Evropské mezi Nádražím Veleslavín a tramvajovou točnou (včetně). podél Evropské. Toto území je v místě vnímáno jako park ve volné zástavbě a jako takové by mělo být vyznačeno. Pokud by se trvalo na prověření zastavitelnosti těchto pozemků, bylo by vhodné je začlenit do výše navržené lokality Nádraží Veleslavín a v rámci podrobnější dokumentace prověřit, co je a není možné.
SKRYTÝ ROZVOJ VÝŠKOVÝ
MPP je v této oblasti při testování na místních situacích nejednoznačný. Lze jej interpetovat způsobem, který stabilizuje současný stav i způsobem, který jej zásadně navyšuje.
Konkrétně jde o nejasnost chování podlažnosti 21:
Blok mezi Vokovickou a k Červenému vrchu je regulován výškovou regulací 21 a není zde využit instrument Parku ve volné zástavbě. Jak zde výšková regulace funguje je pak docela detektivka. Základně je vysvětlena v článku 128 textové části. Pominu teď bonusová patra za Evropskou, asi se uplatňují, ale nepovažuji to za tak důležité. V odstavci (3) se píše, že číslo 21 ve skutečnosti znamená 13 až 21 pater neboli RNP a že výška by měla být omezena dle přílohy 4. To je ale v tomto případě slepá stopa, neboť příloha určuje pohledy na historické centrum a P6 se nijak nevěnuje. Dále je v odstavci (1) řečeno: " Pro určení konkrétního RNP v rámci tohoto rozsahu je nutné přihlédnout k charakteru okolní zástavby." Plus je zde odkaz na §25 Pražských stavebních předpisů, ten ale není o nic konkrétnější. Tedy další slepá stopa a musíme vyjít z té jedné věty, ale jestli znamená, že a) "V okolí jsou paneláky o 13 patrech, proto je charakterem okolní zástavby 13ti podlažní domy a taková by měla být v lokalitě podlažnost," nebo mírně přehnaně za b) "V okolí jsou výškové paneláky, proto je charakterem okolní výškové domy - čím vyšší tím lepší." Navíc v kombinaci s článkem 35 odstavcem 2, který říká: "Metropolitní plán stabilizuje celkovou velmi rozmanitou výškovou kompozici Prahy. Přípustnost vyšší zástavby ve vhodných stabilizovaných lokalitách není považována za transformaci území, nýbrž za rozvíjení stabilizované lokality." Kdyby okolo domů byl vymezen park ve volné zástavbě, fungovala by tu výšková regulace jinak - bylo by možné stavby zvětšovat jen o 20% a situace by byla jasnější.
O to, kdy už je dům zástavbou v parku ve volné zástavbě:
Pokud se podíváme např. na objekt KFC na rohu Evropské a Etiopské je situace velmi nejasná. Spíše se nejedná o areál, ale kdo ví. Park ve volné zástavbě je nedaleko, ale přibližuje se k objektu jen z jedné strany, přesto by asi bylo možné tvrdit, že se tento objekt v něm nachází, stejně jako nenachází. Jenže to jestli se v něm nachází či ne zcela zásadně ovlivňuje to, jak je zregulovaný. Pokud v parku je, je možné jej zvětšit pouze o 20%. Ale pokud není, lze si snadno představit na základě aplikace čtvercové sítě s bonusem třídy Evropské zvětšení klidně o 1000%. Tedy plán zde nedává ani občanům/sousedům a i majiteli/investorovi jasno o tom, co je v území možné. Rozhodnutí o interpretaci plánu, které je na libovůli stavebního úřadu, pak v takovémto případě mění hodnotu pozemku o nízké desítky milionů korun. To by se nemělo stávat.
Nejasnost v tom, jak daleko od třídy je dům ještě podél třídy:
Dle článku 132 odst. 1(a) platí bonusová patra pro domy podél tříd. Není jasné, co znamená “podél tříd”. V tomto případě je možný nejužší výklad - podél Evropské stojí čerpací stanice a panelové domy jsou v druhém plánu a již se bonus neuplatňuje. Nebo nejširší výklad - celá tato skupina domů se svým měřítkem výrazně uplatňuje z Evropské a je tedy "podél" třídy a vztahuje se na ní bonus. Nebo střední výklad - vztahuje se na dva domy za čerpací stanicí, ale ne na ten zadní. Pro každou z variant je možné najít argumenty a není jasné, který výklad je správný.
Ke zvážení je, zda by okolí Nádraží Veleslavín nemělo být samostatnou lokalitou s heterogenní zástavbou. Jde o území s nižší mírou stability než je v samotném sídlišti, kde se kombinují různé druhy zástavby na rozdíl od samotného homogenního sídliště. Kvůli nižší míře stability a i pociťované absenci místního centra pro sousední lokality by pro toto území byla vhodná podrobnější územně plánovací dokumentace.
Sídliště Červený vrch
Jan Vlach:Shrnutí viz 1f.