V této části se budete věnovat lokalitě jako celku. Metropolitní plán každou lokalitu definuje pomocí čtyř základních vlastností. Jsou to:
Pro odpovězení otázek budete potřebovat (otevírejte do nových oken prohlížeče):
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci.
Příklad připomínky 1a. si můžete prohlédnout zdeZcela zásadní kvalitou je obec "Podbaba", která sice na žádné mapě neexistuje, ale přesto historicky existuje a její duch zde zatím stále přetrvává. Jedná se o ulici V Podbabě, spodní část Lysolaj a část ulice V Šáreckém údolí. Přirozeným centrem je restaurace Břetislavka a do nedávna to byla i přilehlá sokolovna, než byla prtiprávně přeměněna na bytový dům. V této části Dejvic si více než kde jinde zatím stále daří zachovat určitý venkovský charakter a to i přes skutečnost, že jsou na jižní straně nastavěny vily, které už nebyly stavěny jako hospodářské. Oddělení od ulice Podbabské viaduktem a sevřené údolí, které neumožňuje vnímat víc než jen nejbližší okolí dává této lokalitě jedinečnou atmosféru venkova, kzterou oceňují prakticky všichni příchozí. Plánovaným citlivým hospodářským využitím pozemků viz 1a) chceme tento duch ještě posílit.
Jeho hranice a rozsah by měl být maximálně chráněn a město by nemělo dopustit žádné změny a výstavbu byť i jen v okrajových částech.
Lokalita Šárka zahrnuje většinu Divoké Šárky a severní svah Tiché Šárky. Divoká Šárka je dominantně zajímává svým dramatickým reliéfem a tedy je vnímám jako krásnou kulturní krajinu s bohatou historií. Mimořádným místem je akropole raně slovanského hradiště Kozákova skála. Jakkoliv je dnes Divoká Šárka zalesněna dodnes jsou zde patrné zbytky historických sadů. Celá krajina byla po staletí kultivována obhospodařována a vypásána.
Část lokality, která zahrnuje Tichou Šárku je nutné oddělit do samostatné lokality a spojit stejně jako Šárku Divokou i údolí Tiché Šárky do jedné lokality. Hodnota Tiché Šárky je obdobná jako Divoké, ale je zde daleko intenzivnější interakce hospodářská s krajinou. Tichá Šárka je historií vinic, mlýnů, sadů, polí, luk. Pestré harmonické krajiny.
Ulice ne Krutci je využívána na místo ulice Horomeřické a to nejen v době dopravní špičky, ale i v noci a ve dnech pracovního klidu, kde je tato komunikace vytížena více než ulice Horomeřická. Přitom ulice ne Krutci není silnicí, má šírku 4, max. 4,5m, je klikatá. Řidiče nedodržují nejvyšší povolenou rychlost a auta na sebe troubí, když jedou pomalu. Situace je kritická a to nejen pro obyvatele Vokovické, kam veškerý tranzit proudí na Evropskou, ale hlavně pro obyvatele v ulici na Krutci, bytového domu 84/17 a 805/15. Ti trpí denně hlukem, agresivitou projíždějících řidičů. Je zde porušován vjezd - dopravní značka B4 a to v desítkách a některé dny i stovkách případů.
Ulice na Krutci by se měla úplně uzavřít nebo minimálně zjednosměrnit směrem dolu - od Ulice na Křídle směrem na Horoměřickou. Dům 84/17 byl postaven na začátku 20století a žádná komunikace zde nebyla, ta byla vybudována kolem roku 1966 a byla jen panelová pro lesníky. Dnes je ulice Na Krutci hlavní tranzitní tepnou nahrazující SJ radiálu a je vytížená víc než Horomeřická, a to hlavně v noci a o víkendech.
Tato připomínky patří spíše do Vokovic, Je ale pravda, že není dobré, aby tato ulička sloužila pro zkracování cesty na Evropskou. Její zavření ale nic nevyřeší. Komunikace zároveň trochu pomáhá odlehčit ve špičce. Opět to není dobré řešení, ale zavření zhorší dopravu i MHD, která stojí v koloně jako ostatní řidiči. To ukazuje, že dopravní problém se musí řešit systémově. Je třeba odklonit tok do Prahy. Z tohoto důvodu by MČ Praha 6 měla usilovat ooboustranné napojení komunikace do Horoměřic, koordinovat dopravu PID a hledat způsoby jak vytvořit P+R na hraně Prahy a ne uvnitř. Komunikace Na Krutci je úzká takže se zde rychle nejezdí, přesto má smysl usilovat o další retardaci, aby byl průjezd méně atraktivní. Pro město není řešení uzavírání komunikací, ale organizace dopravy a regulace. Zásadním faktorem je vytvářet takové podmínky, aby byla individuální doprava pro vjezd, ale i pro pohyb ve městě co nejméně využívána a to až do té úrovně, že se bude platit mýto.
Přestože je verbálně park opěvován ve skutečnosti se k němu chová státní správa i samospráva macešsky. Občané svému parku rozumí a mají jej rádi, ale péče je selektivní. Výběrová. Rekreační infrastruktura spíše skomírá. Co se dá to se zobchoduje. Cesta se však rozpadají a nálet je brán jako návrat k přírodě. Až teprve posledních pár let MHMP začíná svahy opět vypásat, ale k systémové obnově údolí je to zoufale málo.
Charakter území je velmi spcifický. Jedná se o uzavřené údolí, kde na horizontu jsou vidět pouze lesy nebo louky. Na návštevníka údolí tak údolí působí venkovským uklidňující dojmem. Obzvláště zajímavá je pak dominanta kostela sv. Matěje, který vystupuje z lesa nad domy v údolí. Charakter údolí dále utváří vily, mlýny a hospodářská stavení a drobné domky, které jsou svými proporcemi úměrné místu. Pro oddechovou funkci údolí je dále podsttný i relativně malý počet trvale žijících obyvatel, o to je lokalita otraktivnější pro sportovní a turistické vyžití při cyklistice i pěších tůrách.
V Charakteru lokality se správně píše: " Mimořádné přírodní hodnoty jsou doplněny enklávami zastavěných stavebních pozemků historických hospodářských usedlostí a mlýnů." Problém je však v tom, že hospodaření bylo komunisty přerušeno a hiospodářské stavby byly přestavěny na obytné, nebo zbourány. Změnily se struktury pozemků. Hospodaření však k údolí patří a v dnešní době je navíc vítanou příležitostí pro ekologickou výchovu ve spolupráci se školami. Místní hospodářství navíc zajišťuje přirozenou údržbu lokalit a při dostatečném zázemí může tuto péči rozšířit i na další části Šáreckého údolí.
Aby krajinná péče a ekovýchova mohla být vykonávána je pogtřeba umožnit v této lokalitě výstavbu hospodářských staveb odpovídající kapacity včetně stavby ekocentra pro vzdělávání.
Zázemí tohoto typu výrazným způsobem posílí možnosti hospodářského využití, přirozené údržby údolí a ekovýchovné vzdělávací aktivity na území hl.m. Prahy.
Atraktivita Šárky je v tom, že se jedná o historickou kulturní krajinu, která je porlnuta s divokou přírodou, skalními útvary a nepřístupnými místy. Vytváří se tak krásná pestrá harmonická krajina ve které je neustále přítomné napětí mezi snahou zasahovat do krajiny a schopností krajiny se zásahům bránit. Šárka je přírodní park se zvláště chráněnými územíki. Pro uchování své jedinečnosti vyžaduje i plošnou specifickou péči. Tak jak je lokalita vemezena a popsána ukazuje spíše totální bezradnost zpracovatele než promyšlené vymezení. Šárka je rekreačně oddechovým územím a jako takové má být rozvíjeno. Původní hospodaření již nelze vrátit, ale lze je nahradit rekreačně oddechovými aktivitami blízkými přírodě. Horní Divoká Šárka má přírodnější charakter. Měla by se rozvíjet promyšleně jako celek. Jako soubor rozlišných činností a aktivit, které zajistí uchování její pestrosti a zároveň dojde k rozšiřování rekreačně oddechového potencionálu území.
Metropolitní plán při ústí Šárecko-Litoveckého potoka do Vlatvy naprosto nelogickyy ignoruje kontinuitu celého údolí. Řešením by mohlo být buď vytvoření specifické lokality Podbaba a nebo jednodušší řešení, kterým je připojit domy v ulici V Podbabě s hospodářskými pozemky k lokalitě Šárka. u pozemků se jedná minimálně o pozemek katastrální číslo 2415/1, který je evidován jako zemědělský půdní fond, logicky proto přináleží k části hospodářské nikoli k části přírodního parku a lesa. Návrh úpravy na rozšíření lokality Tichá Šárka je v přiloženém souboru vyznačen zelenou barvou.
Není vůbec srozuitelné proč zpracovatel takto lokalitu Šárka takto vymezil. Je zásadně důležité aby Šárka byla vymzena v hranicích přírodního parku. Tedy např. až k Evropské bez zástavby a včetně Džbánu. To jediné dává smysl. Park má být spravován a rozvíjen jako celek a proto je třeba popisovat potřeby a vyzby dohromady a v rámci jedné lokality vymezovat individuální regulativy. To jediné může být dobrým základem pro správu a rozvoj území. Letité zkušenosti ukazují, že míra střetu zájmů a potřeb je pro Tichou Šárku jiná než pro Divokou. Proto by bylo praktické v rámci revize MPP vytvořit jednu oblast přírodní park Šárka -Lysolaje a v rámci této oblasti společných zájmů pak dělit na lokality, které budou 4. Lysolaje, Nebušice, Tichá- Dolní Šárka a Divoká Šárka. Na takto vytvořené lokality pak vypracovat zcela nové krycí listy.
Lokalita je špatně vymezena
Tomáš Hodek:Bydlím v domě č.p. 2602 v ulici V Podbabě. Tento dům dle územního plánu spadá do lokality Lysolaje, takže v tomto dokumentu nemá pro sebe list. Dům je přitom přímo vsazen do lokality Šárka, takže pokud natáhnu ruku ze dveří domu jsem už na tomto listu lokality. Vymezení však nedává funkčně žádný smysl. Dům 2602 je původní součást mlýna a hospodářských budov. K těmto budovám náleží pozemky, které jsou hospodářsky využívány. Jedná se o údolní nivu a přilehlé svahy v katastrálním území Dejvice č.parcel 2415/5, 2415/1, 2418, 2416, 2417/1 a ještě další nepřímo navazující pozemky. Budovy stále tvoří s pozemky jeden celek, byť jsou dnes vlastnicky rozděleny. Pozemky jsou pro budovy, zejména pro dům č.p. 2602 důležité, neboť přes ně vede přístupová cesta k domu, dále je na nich vybudované zatím stále provizorní zázemí pro hospodářská zvířata a dílna a prostor pro techniku pro obhospodařování pozemku. Na pozemku je vytvořeno ekocentrum spolku Ekodomov, které se zaměřuje především na osvětu kompostování a pěstování a chov domácích zvířat (ovce, slepice, kachny, včely) realizujeme zde výukové programy pro žáky pražských základních škol. Dále je zde zázemí Dětského klubu Šárynka, které rovněž využívá výše uvedené pozemky. Pozemky jsou tak funkčně součástí podbabského hospodářství a nikoli přírodního parku Šárka. Pro řádné fungování hospodářství potřebujeme mít možnost, aby na pozemku mohly být stavby, které podpoří hospodářské využití pozemku a funkci ekocentra. Našim cílem je současné funkce integrovat v malou městskou farmu, která bude zkvalitní služby ekocentra. S ohledem na chybějící zkušenosti s pěstebními činnostmi ve školách se chceme změřit na vzdělávání v péči o půdu a pěstebních činnostech. Ekocentrum má rovněž ambice, být výrazným regionálním centrem. Dále chceme naše místní know-how nabídnout i při údržbě zelených ploch v dolní Šárce.
Z pohledu správy pozemků a jejich využití navrhuji, aby se výše uvedené pozemky č.parcel 2415/5, 2415/1, 2418, 2416, 2417/1, včetně části Lysolaj, která se táhne podel Šáreckého potoka k Vltavě byla společně začleněna do listu Tichá Šárka.
Šárka je historickou kulturní krajinou
Vladan Hodek:Šárka je tisíciletnou historickou kulturní krajinou mimořádného významu.