V této části otázek se budete věnovat jednotlivým dílčím plochám v lokalitě. Plochám v metropolitním plánu jsou přiřazeny tyto základní vlastnosti:
Pro odpovězení otázek budete potřebovat (otevírejte do nových oken prohlížeče):
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci.
Příklad připomínky 2a. si můžete prohlédnout zdeV území severně od Evropské od západního kraje lokality po tramvajovou zastávku Červený vrch není vymezen "park ve volné zástavbě," ač se domnívám, že by měl být. Dle mého z toho plyne, že toto území metropolitní plán chápe za zastavěné ač zde toho moc nestojí a fakticky umožňuje stavět více než osmipodlažní domy. Jedná se tedy o jakýsi skrytý rozvoj v zdánlivě stabilizovaném území.
Ano, to je důležitá poznámka.
Souhlasím s tím, že tato oblast by měla být vymezena jako park ve volné zástavbě.
Lze mít výhrady k vymezení veřejných prostranství v lokalitě. Jako ta je totiž vymezena pouze Evropská a to jako "metropolitní třída," z čehož plyne, že ba na ní měla být vyšší zástavba než v okolí a živý parter. Tato představa je ale velmi vzdálená jak tomu jaké sídliště je, tak tomu jaké by mohlo být. Tato tradiční představa o městské třídě zde zkrátka nedává smysl. Život na Evropské nikdy nebude v celé linii, ale bude se soustřeďovat do ohnisek u zastávek a k nim přiléhající komerční vybavenosti. Stejně tak hierarchicky není Evropská vymezena vyšší zástavbou v délce, k čemuž vede MPP se svými bonusovými patry, ale jednotlivými vyššími objekty v těchto bodech (Hadovka, Sídliště Červený Vrch, Nádraží Veleslavín, Džbán). Tedy ustanovení MPP o bonusovch patrech a živém parteru neodpovídají místnímu charakteru (a případně i potencionálnímu charakteru). A naopak jako významné veřejné prostranství není vymezeno místo před OC Šárka, které je skutečným nejvýznamnějším veřejným prostranstvím v lokalitě s významným potenciálem.
Souhlasím se zněním této připomínky a přidávám, že oba uzly lokality - kolem osy OC Šárka a Gymnázium Arabská a kolem Nádraží Veleslavín by bylo třeba proměnit v kultivovaná prostranství určená především pěším, se zelení s smysluplnou vybaveností sloužící místním - základní nákup, občas trhovci, místo setkání...
Naprosto souhlasím.
Okolí tramvajové smyčky má v současné době charakter parku a domnívám se, že by to tak mělo zůstat. Proto se připojuji k návrhu, aby, nedojde-li k rozdělení lokality, byla i severozápadní část lokality charakterizována jako "park ve volné zástavbě".
Souhlasím s připomínkou pana Krause, smyčka by měla být takto definována.
Souhlasím s touto připomínkou a připojuji se k ní. Pozemek pod tramvajovou smyčkou by měl mít povahu parku ve volné zástavbě. Zeleň v okolí je vhodná k tlumení vlivů dopravy a ochlazování oblasti v létě.
Souhlasím.
V oblasti pod ZŠ Vokovická (ulice V Nových Vokovicích/Na Luzích) se zejména pod ulicí Na Luzích směrem k Evropské zmizely zelené plochy a je to uvažováno jako zastavitelné území. Je potřeba doplnit zpět jako ve stávajícím územním plánu, tedy tuto oblast vést jako parky/zeleň. Doporučuji jako nezastavitelné území. Navíc je tato oblast vedena zahrnuta do oblasti Veleslavín a ne Vokovice. Proč?
V území se nachází místa, která nejsou vymezena jako park ve volné zástavbě, ač jsou místními tak vnímána. Jsou zpravidla zakreslena bíle, tedy jako zastavěné plochy. Jedná se tedy o skrytý rozvoj, který je logický u jednoznačných jednotlivých proluk, ale nanejvýš diskutabilní na sídlišti.
Jako veřejné prostranství je v lokalitě vymezena Evropská, ale život se nesoustřeďuje na ní rovnoměrně, ale bodově v místech dopravních uzlů a vybavenosti. Tyto uzly by potřebovaly kultivovat.
Výšková regulace se chová jinak ve standardní situaci, kdy se používá čtvercová síť. Jinak v situaci areálu vybavenosti na sídlišti, kdy dle odstavce 131(3) není možné zvyšovat výšku stavby (takže např. je zakázáno zvýšit kapacitu školy výstavbou nového patra, pokud se nějak kreativně nepoužije odst. 132(3)). A ještě jinak, pokud se objekt nachází v "parku ve volné zástavbě," pak je dle odstavce 122(3) zjednodušeně řečeno možné zvětšovat stavby jen o 20% hrubé podlažní plochy.
Pokud se podíváme např. na objekt KFC na rohu Evropské a Etiopské je situace velmi nejasná. Spíše se nejedná o areál, ale kdo ví. Park ve volné zástavbě je nedaleko, ale přibližuje se k objektu jen z jedné strany, přesto by asi bylo možné tvrdit, že se tento objekt v něm nachází, stejně jako nenachází. Jenže to jestli se v něm nachází či ne zcela zásadně ovlivňuje to, jak je zregulovaný. Pokud v parku je, je možné jej zvětšit pouze o 20%. Ale pokud není, lze si snadno představit na základě aplikace čtvercové sítě s bonusem třídy Evropské zvětšení klidně o 1000%. Tedy plán zde nedává ani občanům/sousedům a i majiteli/investorovi jasno o tom, co je v území možné. Rozhodnutí o interpretaci plánu, které je na libovůli stavebního úřadu, pak v takovémto případě mění hodnotu pozemku o nízké desítky milionů korun. To by se nemělo stávat.
Oproti předchozí zveřejněné verzi MPP je v této vidět snaha přizpůsobit výškovou regulaci realitě sídlišť s výškově heterogenní strukturou. Navržená pravidla ale stále ještě nejsou dostatečně jasná a funkční.
VÝŠKOVÁ REGULACE RNP 21
Blok mezi Vokovickou a k Červenému vrchu je regulován výškovou regulací 21 a není zde využit instrument Parku ve volné zástavbě. Jak zde výšková regulace funguje je pak docela detektivka. Základně je vysvětlena v článku 128 textové části. Pominu teď bonusová patra za Evropskou, asi se uplatňují, ale nepovažuji to za tak důležité. V odstavci (3) se píše, že číslo 21 ve skutečnosti znamená 13 až 21 pater neboli RNP a že výška by měla být omezena dle přílohy 4. To je ale v tomto případě slepá stopa, neboť příloha určuje pohledy na historické centrum a P6 se nijak nevěnuje. Dále je v odstavci (1) řečeno: " Pro určení konkrétního RNP v rámci tohoto rozsahu je nutné přihlédnout k charakteru okolní zástavby." Plus je zde odkaz na §25 Pražských stavebních předpisů, ten ale není o nic konkrétnější. Tedy další slepá stopa a musíme vyjít z té jedné věty, ale jestli znamená, že a) "V okolí jsou paneláky o 13 patrech, proto je charakterem okolní zástavby 13ti podlažní domy a taková by měla být v lokalitě podlažnost," nebo mírně přehnaně za b) "V okolí jsou výškové paneláky, proto je charakterem okolní výškové domy - čím vyšší tím lepší." Navíc v kombinaci s článkem 35 odstavcem 2, který říká: "Metropolitní plán stabilizuje celkovou velmi rozmanitou výškovou kompozici Prahy. Přípustnost vyšší zástavby ve vhodných stabilizovaných lokalitách není považována za transformaci území, nýbrž za rozvíjení stabilizované lokality." Kdyby okolo domů byl vymezen park ve volné zástavbě, fungovala by tu výšková regulace jinak - bylo by možné stavby zvětšovat jen o 20% a situace by byla jasnější.
Nevhodné maximum výškové regulace!
Domnívám se, že je opravdu proti zájmů všech obyvatel, aby v místě kolem dnešní benzinové pumpy, popřípadě i na jejím místě a dokonce i na místě dnešní MŠ vyrostly domy s 21 patry! Nechceme se stát druhým Pankrácem a změnit okolí křižovatky Veleslavín na office centrum či navýšit počet bytů. Stavby by v onou případech přilákaly do oblasti další dopravu, ačkoliv příjezdové komunikace jsou dnes již silně přetížené (Evropská, Vokovická), znamenaly nárůst tranzitní dopravy přes další přilehlé oblasti a také zničily další část mizejícího charakteru vstupu do Vokovic. Maximum 13 pater jako mají stávající domy je v tomto místě lokality Červený vrch dostačující!
Stejně tak je nutné odmítnout nárůst pater u panelových domů u Evropské zhruba uprostřed lokality - i zde 21 pater!
Souhlasím, 21 pater je nepřípustné, výšková regulace by měla respektovat současnou zástavbu
Výšková regulace RNP 21 v okolí Vokovické ulice je absurdní. Existující třináctipatrové domy sice nominálně překračují nejbližší nižší kategorii (12), ale to vzhledem ke své poloze u křižovatky o jedno až dvě patra mohou. Navrhovaná regulace otvírá možnost budoucí výstavby až několika set bytů v oblasti, která je už dnes dopravně přetížena, nemá dostatek míst k parkování a není dobře zajištěna občanskou vybaveností.
Dle článku 132 odst. 1(a) platí bonusová patra pro domy podél tříd. Není jasné, co znamená podél tříd. V tomto případě je možný nejužší výklad - podél Evropské stojí čerpací stanice a panelové domy jsou v druhém plánu a již se bonus neuplatňuje. Nebo nejširší výklad - celá tato skupina domů se svým měřítkem výrazně uplatňuje z Evropské a je tedy "podél" třídy a vztahuje se na ní bonus. Nebo střední výklad - vztahuje se na dva domy za čerpací stanicí, ale ne na ten zadní. Pro každou z variant je možné najít argumenty a není jasné, který výklad je správný.
Podle informací, které jsem dostal a jak jsem je pochopil, je to s výškovou regulací takto.
Číslo v mapě představuje maximální počet nadzemních podlaží mezi zemí a střešní římsou.
Výjimka 1 - podél metropolitních tříd lze stavět o dvě bonusová patra výš. Ve vašem případě je takovou třídou Evropská. Lze najít v mapě.
Výjimka 2 - rohové domy na metropolitní třídě mohou přidat další dvě patra. V jakém plošném rozsahu mi není úplně jasné.
Výjimka 3 - komerční (včetně administrativní) zástavba může rovněž přidávat patra.
To poskytuje spoustu volnosti a občanům zbývá jenom doufat, že při schvalovacím procesu nové stavby zvítězí rozum. Ale bez záruky.
Souhlasím
Praha, 7.3. 2018
Společná připomínka k návrhu Metropolitního plánu Prahy – verze 3.3
Společná připomínka všech 26 členů Spolku pro Červený Vrch se týká rozsahem malého, ale svou polohou i vzácným biotopem velmi významného pozemku – parcely č. 1271/1 na severu lokality 513/Sídliště Červený Vrch. Návrh Metropolitního plánu Prahy (dále jen „MP“) převzal se stávajícího územního plánu funkční využití pozemku: jihovýchodní část s využitím VV (označena v MP jako 800/513/2033 - plocha rezervovaná pro veřejnou vybavenost) a zbývající část jako OB. Východní část pozemku má výškovou regulaci 2, západní potom nepochopitelně 4 (!) nadzemní podlaží. Tento pozemek je výjimečný svým umístěním na samé hranici přírodního parku Šárka-Lysolaje a v těsné blízkosti lesa, jeho severní hranici tvoří zahrádková osada Červený Vrch.
Náš Spolek uplatňuje připomínku k západní části parcely č. 1271/1 (dále jen „pozemek“), a to k jejímu funkčnímu využití i k její výškové regulaci v MP a zdůvodňuje ji následovně.
1. Navrhujeme změnu funkčního využití části pozemku parc.č. 1271/1 se současnou funkcí OB na zeleň (nebo jinak označenou nezastavitelnou plochu) tak, jak to již požadovalo platné Rozhodnutí SCHKO Český kras ze dne 8.8. 2008. Důvodem jsou pravidelně prokazované a v nálezové databázi NDOP zaevidované nálezy velkého počtu zvláště chráněných živočichů - ještěrky obecné, slepýše křehkého, prskavce ad. Výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů vydala SCHKO Český kras svým výše uvedeným Rozhodnutím za podmínky nezastavitelnosti zbývající části pozemku parc.č. 1271/1, tj. části mimo část s funkčním využitím VV. Nezastavitelná část pozemku má sloužit jako náhradní biotop pro zvláště chráněné živočichy. Stejný požadavek jako SCHKO uvedla ve svém vyjádření i AOPK České republiky, středisko Praha, ve svém Vyjádření z 6.6. 2008 a stejně se vyjádřil i Český svaz ochránců přírody, herpetologická ZO 01/68, který prováděl biologické studie a pozorování na pozemku. Přikládáme nyní jako Přílohu č. 1 pouze potvrzující dopis SCHKO Český kras o nezastavitelnosti části pozemku, další uvedené doklady můžeme předložit na vyžádání. Sám majitel pozemku při prezentaci svého projektu dvou domů s pečovatelskou službou na části pozemku s funkcí VV, prezentoval před několika lety na ÚMČ Praha 6 projekt tak, že na zbývající západní části pozemku bude provedena parková úprava. Park měli využívat obyvatelé sociálních domů s pečovatelskou službou tj. obyvatelé staří, nemocní, se sníženou pohyblivostí apod. Tento park by byl v podstatě jediným rovinatým místem v lokalitě, které by mohli tito obyvatelé využívat na bezpečné procházky a k venkovnímu odpočinku.
Pokud by však pro Městskou část Praha 6 nebylo ze zákonných důvodů možné, nebo pro konečný výsledek provedení úprav MP při jednání s MHMP pozitivní, prosazovat naši připomínku uvedenou ad 1., uplatňujeme ke stejnému pozemku následující připomínku č. 2.
2. Naprostou nesouhlasíme s navrženou výškovou regulací západní části pozemku parc. č. 1271/1 na 4 nadzemní podlaží a požadujeme úpravu na 2 nadzemní podlaží stejně jako na východní části této malé parcely. Pro náš požadavek uvádíme následující důvody:
a) Odborné závěry studie SEA
V souvislosti se žádostí o změnu ÚP č. Z1223/06 na pozemku parc.č. 1271/1 bylo před několika lety požadováno vypracování SEA. Zhodnocení vlivů této změny ÚP hovořilo doslova o extenzivním využití plochy, oslabení veřejné prospěšnosti, posílení bydlení v interakční zóně urbánního a přírodního prostředí apod. Dále zde bylo zdůrazněno, že směrem k přírodnímu zlomu (okraji Šáreckého údolí) by se výstavba měla snižovat (dokument přikládáme jako Přílohu č. 2) Tento názor nám osobně potvrdil i pan arch. Willy Hána, tehdejší vedoucí týmu zpracovatelů SEA.
b) Výška okolní zástavby, specifika pozemku
Návrh MP na 4 nadzemní podlaží na západní části pozemku parc. č. 1271/1 postrádá jakoukoliv logiku - vždyť východní část této malé parcely má v návrhu 2 nadzemní podlaží, severně sousedí s pozemkem zahrádková kolonie. Pozemek je v nejexponovanější části lokality, tj. těsně na hranici přírodního parku, s výskytem zvláště chráněných živočichů, v prostoru, který je komunikačním místem mezi již existující výstavbou a zalesněným vrcholem Červeného Vrchu s lesním dětským hřištěm a s přístupovými pěšími cestičkami do Šáreckého údolí. Výstavbou rezidenčního komplexu Terasy Červený Vrch společností Skanska již přišli místní obyvatelé o velkou část zelené plochy pro svoje vycházky a relaxaci. Pokud by měla být západní část vůbec zastavěna, tak pouze nízkými stavbami, které budou tvořit přechod mezi současnou zástavbou a přírodním parkem s lesem a se zahrádkovou kolonií, tj. výstavbou, která bude maximálně vstřícná k životnímu prostředí i s ohledem na nárůst počtu obyvatel v této exponované části lokality. Jsme přesvědčení, že minimalizace výstavby na této části pozemku je skutečně ve veřejném zájmu celé Městské části Praha 6.
c) Dopravní obslužnost
Důležitým argumentem pro změnu výškové regulace na max. 2 nadzemní je i velmi problematická obslužnost této části Červeného Vrchu. K východní části pozemku vede pouze úzká asfaltová cesta mezi místní policejní stanicí a budovou Gymnázia Arabská. Cesta má šířku pouze 5 m, pro dosažení požadovaných 6m šířky by musel být „ukrojen“ 1m ze zeleného parku před gymnáziem a další rozšíření do zeleně by bylo potřeba pro vybudování řádného chodníku. Ulice je přitom slepá a pro obyvatele bydlící na pozemku a jejich návštěvníky neexistuje možnost jiného vjezdu a výjezdu než do úzké jednosměrné Arabské ulice. Vyřešení dopravy na západní část pozemku (funkce OB) přes stavby na jeho východní části (funkce VV) je těžko představitelné a velký problém zde viděla i paní Ing. Dana Charvátové z ÚMČ Praha 6, s kterou jsme tuto otázku před delší dobou osobně konzultovali.
d) Krajinný horizont a zpracování koncepce výstavby Šárecké údolí
Společným zájmem nás všech je jistě chránit pohledový krajinný horizont v tak přírodně významné části Prahy 6, jako je park Šárka-Lysolaje. Skupina odborníků včetně pana Ing. arch. Hodka připravuje návrh koncepce pro budoucí výstavbu v Šáreckém údolí včetně ochrany krajinných horizontů na místě přírodní horní hrany kolem údolí. Jelikož je pozemek parc. č. 1271/1 posledním zastavitelným pozemkem nejblíže k této přírodní hraně, tak má opodstatnění požadovat směrem k této hraně snižování podlažnosti, Také z tohoto důvodu navrhujeme upravit výškovou regulaci na 2 podlaží na celé parcele č. 1271/1.
Věříme, že vzhledem k vysvětlení a uvedeným argumentům bude naše připomínka zařazena do souhrnu připomínek podávaných Městskou části Praha 6 pořizovateli MP. Samozřejmě jsme připraveni kdykoliv odpovědět na případné dotazy.
S pozdravem,
Ing. Patrik Vágner tel.: 603 520 715 e-mail: patrik@etamp.cz
Jitka Formánková tel.: 606 484 411 e-mail: jitkae.formankova@gmail.cz
Ing. Irena Nevolová tel.: 777 666 022 e-mail: irena.nevole@centrum.cz
za výbor Spolku pro Červený Vrch
Doplnění připomínky Spolku pro ČV k parc.č. 1271/1 - Příloha č.1
Připojuji se plně k Připomínce Spolku pro Červený Vrch ohledně změny funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku parcelní č. 1271/1 na Červeném Vrchu. Tímto podávám vlastní připomínku se stejným obsahem.
Plně se připojujeme jménem 63 majitelů sousedících pozemků k celému textu Připomínky Spolku pro Červený Vrch ohledně funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku – parcely č. 1271/1 na Červeném Vrchu.
Za výbor Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Červený Vrch – Praha 6, Zahrádková osada ČV č. 806012, Banskobystrická 2082/7, IČ: 67798357.
Ing. František Kuneš, tel.:724 605 193, email:kunesf@seznam.cz – předseda
Vladislav Kašpar, tel.: 723 946 845, email: dalida.kaspar@seznam.cz – místopředseda
Luďa Dvořáková, tel.: 728 940 463, email: ludadvorakova@seznam.cz - tajemník
Plně se připojujeme jménem 152 spolumajitelů sousedících pozemků k celému textu Připomínky Spolku pro Červený Vrch ohledně funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku – parcely č. 1271/1 na Červeném Vrchu.
za výbor SVJ Tibetská 806
David Bečvář, předseda SVJ, david@becvar.com, 723980336, Tibetská 806/2
dále výbor SVJ:
Jiří Šamonil, člen SVJ, jiri.samonil@dcinema.cz, 603899670, Tibetská 4
Jan Fechtner, člen SVJ, gavoda@seznam.cz, 60782608, Tibetská 806/2
Tomáš Korbas, člen SVJ, korbas@centrum.cz, 737208411, Tibetská 806/2
V zastoupení 128 spolumajitelů sousedících pozemků se plně připojujeme k Připomínce Spolku pro Červený Vrch ohledně funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku – parcely č. 1271/1 na Červeném Vrchu. Tímto podáváme vlastní připomínku se stejným obsahem.
Za vlastníky Výbor Společenství vlastníků pro dům č.p. 807, ul. Tibetská, 160 00 Praha 6-Vokovice, IČ: 272 57 720:
Robert Černý – předseda výboru, tel. 602 191 970, email: xcerr@seznam.cz
Tomáš Heller – místopředseda výboru, tel. 602 345 428
Připojuji se plně k Připomínce Spolku pro Červený Vrch ohledně změny funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku parcelní č. 1271/1 na Červeném Vrchu. Tímto podávám vlastní připomínku se stejným obsahem.
Připojuji se plně k Připomínce Spolku pro Červený Vrch ohledně změny funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku parcelní č. 1271/1 na Červeném Vrchu. Tímto podávám vlastní připomínku se stejným obsahem.
Připojuji se plně k Připomínce Spolku pro Červený Vrch ohledně změny funkčního využití a výškové regulace západní části pozemku parcelní č. 1271/1 na Červeném Vrchu. Tímto podávám vlastní připomínku se stejným obsahem.
Vzhledem k tomu, že Vokovice jsou navržené a z větší části vystavěné jako zahradní město a většina vystavěných domů jsou rodinné domky či viladomy s maximálně 4-mi podlažími, je zřejmě dílem omylu naplánovaná výstavba až 21 podlaží v oblasti u současné otočky autobusu 119 (před ZŠ - křižovatka Vokovická/Evropská) a také vedle stávajících panelových domů na místě Mateřské školky Vokovická (patří dle navrženého plánu do oblasti Červený vrch). Naprosto by to změnilo a zničilo ráz celé oblasti, která už nyní tak trpí neregulovanou výstavbou.
A) V otázce je diskutována aplikace výškové regulace v blízkosti parku ve volné zástavbě, metropolitní třídy v kontextu výškové kategorie 21 (tj. 13 - 21) a nejednoznačností, které MPP v této oblasti přináší a která vede k diametrálně odlišné regulaci. Regulace 21 u místních třinácti podlažních domů působí nepřiměřeně, případně nesrozumitelně.
B) V otázce je řešena plocha skrytého rozvoje na pozemku 1271/1, kde by z důvodu výskytu zvláště chráněných živočichů měla být zachována zeleň (nezastavěné území). Případně z důvodu nevhodného dopravního napojení a horizontu Šárky redukována podlažnost ze 4 na 2. Tuto připomínky napsali, či se k ní připojili: Spolek pro Červený Vrch (26 členů), Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Červený Vrch – Praha 6 (63 členů), SVJ Tibetská 806 (152 spolumajitelů), Společenství vlastníků pro dům č.p. 807 (128 spolumajitelů) + jednotlivci (4) = celkem 369 majitelů + 4 místní občané
Co je proluka na sídlišti?
Jan Vlach:V lokalitě je vymezena jen jedna šrafovaná rozvojová plocha, hned vedle ní je pozemek, který je fyzicky úplně stejný, ale je vymezen jako zastavěný a stabilizovaný. Úplně stejné pozemky, ale úplně jinak řešeny. Proč? Tento problém asi částečně souvisí s tím, že zatímco většina lidí se shodne na tom, co je proluka k zastavění v blokovém městě a tudíž ji není třeba blíže vymezovat, na sídlišti pro někoho není proluka nic a pro jiného všechno. Je na tom těžká dohoda a MPP se zatím nepodařilo tento problém vyřešit.
Viz 2b.